Proč je o některých tak často slyšet

Proč je o některých tak často slyšet

Cesta do hlubin politikovy duše

Na webu sdružení vládnoucího Šlapanicím byl zveřejněn článek reagující na kritiku řešení problematiky skládky odpadů. Považujeme tento jejich krok za správný. Je na místě doplnit veřejnou diskuzi o různé názory. I na našem facebooku se můžete dočíst na toto téma zajímavých reakcí z různých stran. Stejně jako příspěvky na webu, mají i ty na facebooku různou úroveň kultivovanosti. Laskavý čtenář si přednesené názory i formu jistě rád zhodnotí sám.

 

V záplavě argumentů a osočování možná trochu zaniká jiná, možná podružná, ale přesto zajímavá drobnost. Čisté Šlapanice jsou dobrovolným sdružením lidí. Jejich veřejná prezentace, stejně jako u kterékoliv jiné organizace, musí být zákonitě psychologickým obrazem jejich představitelů. V tomto světle si nelze nevšimnout, že prakticky v každém příspěvku Čistých Šlapanic je napadán, přímo či nepřímo, pan Jaroslav Klaška, bývalý šlapanický starosta a člen KDU. Stejně tak je tomu i na zasedáních zastupitelstva. K hodnocení této skutečnosti není potřeba být profesionálním psychologem. Je obecně známo, že pokud je nějaká věc, myšlenka nebo oponent někým jmenován příliš často, jedná se o obsesi, případně komplex.

 

Ať byl pan Jaroslav Klaška v minulosti vnímán jakkoliv, byl a zůstává výraznou osobou šlapanického veřejného života. Představitelé vládnoucích Čistých Šlapanic, zřejmě nejsou schopni překročit jeho stín a mají obsedantní potřebu se s jeho působením na radnici neustále srovnávat. Jedná se o strach ze zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí a práci ? Připadá nám, že vymlouvat se, ve všem co se nedaří, na předchozí vedení města, už působí po šesti letech poněkud infantilně. Asi jako obhajoba pětky z diktátu žáka páté třídy argumentem, že jedničku stejně nedostal nikdo.

 

Přejme si, aby současné vedení našlo sebevědomí postavit se problémům čelem a přestalo hledat výmluvy. Všichni si to přejme, protože jde o naše demokraticky zvolené představitele, zodpovědné za naše společné město.

 

Datum článku: 24. 2. 2020


Podobné články:

Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace V pořádku